Booklet

Možnosti a melodie…

Nápad na tuto desku nevzešel od mnicha. Jeho hlavním iniciátorem je profesor Miroslav Lopuchovský z Pražské konzervatoře, u kterého jsem v letech 1995 až 2003 studoval hru na příčnou flétnu. Bez jeho trpělivé vytrvalosti by tento projekt nikdy nevznikl.

Pan Lopuchovský přijel poprvé do Sept-Fons v roce 2009, při příležitosti mého slavnostního složení slibů. Od té doby se k nám každé léto vrací na tři týdny a žije jako mnich. Během jeho pobytů jsem se znovu začal věnovat hře na flétnu a s překvapením jsem zjistil, že i přes nedostatek tréninku mi to stále „šlo“ – a v některých ohledech dokonce lépe než dříve. Viděl jsem v tom malé naplnění slibu našeho Pána: stonásobně v tomto životě těm, kteří opustí vše, aby ho následovali.

Tato deska by měla nabídnout pohled na liturgický a duchovní život opatství Sept-Fons.

Druhý vatikánský koncil se jasně vyjádřil k duchovní hudbě:

„Hudební tradice univerzální církve je pokladnicí neocenitelné hodnoty, mnohem větší než jakékoli jiné umění. “ (Sacrosanctum Concilium, § 112)

„Církev uznává gregoriánský chorál jako vlastní zpěv římské liturgie: proto musí mít za stejných okolností přednostní místo.“ (SC, § 116)

Ostatní hudební styly, včetně těch, které pocházejí z místních kultur (tradiční hudba, polyfonie…), mohou být začleněny do liturgie, pokud jsou důstojné, vhodné a podporují liturgický obřad.

Instrukce Musicam Sacram (1967) upřesnila konkrétní uplatnění Sacrosanctum Concilium. Náboženské instituce byly vyzvány, aby zachovaly a předávaly své hudební dědictví – částečně

Instrukce Musicam Sacram (1967) upřesnila konkrétní uplatnění Sacrosanctum Concilium. Řeholní instituty byly vyzvány, aby zachovaly a předávaly své hudební dědictví – zejména gregoriánský chorál – a zároveň se otevřely lidovým jazykům a novým skladbám, které jsou duchovně inspirované a mají vysokou hudební kvalitu. Měly tak přispět k obohacení liturgického repertoáru v moderních jazycích.

Slovo má Dom Patrick, opat našeho kláštera v letech 1980 až 2022:

„Konkrétní důsledky liturgických změn, které následovaly po druhém vatikánském koncilu, vedly k významným změnám v našich bohoslužbách. Zejména v bohoslužbách mělo používání francouzského jazyka dopad na liturgickou hudbu, kterou bylo nutné vytvořit.

Přibližně dvacet pět let jsme zpívali melodie složené z velké části na místě, ale jak se opotřebovávaly, hledali jsme způsoby, jak repertoár obnovit. Tehdy jsme se pustili do poměrně odvážného dobrodružství, pro které jsme potřebovali skutečného hudebníka a někoho, kdo má dostatečnou volnost v používání francouzského jazyka.

Modální zpěv, který má svá vlastní pravidla, je zpěvem mnoha náboženských tradic (včetně takzvaného „gregoriánského“ zpěvu pro latinské katolíky). Slyšíme ho v řeckém nebo syrském klášterním zpěvu, v židovském nebo muslimském náboženském zpěvu a také na Dálném východě.

Pracovali jsme tedy na bohoslužbě ve francouzském jazyce, zpívané s modální hudbou v duchu latinské bohoslužby. Více než patnáct let práce vedlo k souboru, který máme dnes a který pokrývá prakticky všechny potřeby liturgického roku. Je třeba poznamenat, že jsme do něj začlenili značnou část gregoriánských hymnů, které přirozeně našly své místo vedle modální psalmodie.“

Instrumentální hudba, která je v našem každodenním životě vzácná, zdobí slavnostní oslavy. Otec Jan od Kříže, který složil hudbu pro naši bohoslužbu ve francouzštině, je také vynikajícím varhaníkem. I on pochází z České republiky. „Co Čech, to muzikant“ říká staré přísloví, které tato nahrávka potvrzuje.

Děkuji otci Louisovi Chasseriauovi, příteli naší komunity, že se ochotně zúčastnil této nahrávky se svou houslí. Umění a přátelství ve službě Boží majestátnosti: to je krásný příklad toho, co se snažíme žít.

Pokud jde o pana Miroslava Lopuchovského, mého drahého učitele a přítele, poděkování za jeho účast by bylo příliš málo, protože, jak jsem již řekl, tento projekt vděčí za vše jemu.

*

Repertoár sleduje rytmus slavnostního klášterního dne, jak jej prožíváme v našem opatství. Jedná se samozřejmě o pouhý výběr: několik vybraných skladeb z matutin a laud, rozsáhleji zastoupená mše a poté úryvky z nešpor a kompletáře.

Matutinum začíná zvukem zvonů a tradiční trojitou invokací:

„Pane, otevři mé rty, a má ústa budou hlásat tvou chválu.“

Následuje invokační žalm slavnosti Nanebevzetí Panny Marie a mariánská hymna Ave maris stella.

Z Raních chal jsme vybrali pouze Benedictus z adventního období.

Mše svatá začíná introitem Salve sancta parens, věnovaným památce Panny Marie. Graduál Christus factus est patří k velikonočnímu Triduu. Aleluja je z 6. neděle velikonoční.

Instrumentální skladby se pak střídají s několika polyfonními skladbami, které obvykle zpíváme při vystavení Nejsvětější svátosti – s výjimkou Veni Sancte Spiritus, které se zpívá o Letnicích.

Mezi instrumentálními skladbami je árie z Matoušových pašijí J. S. Bacha v podání varhan a flétny:

Erbarme dich, mein Gott – Smiluj se nade mnou, Bože – dojemná meditace o pokání svatého Petra.

Tato árie vyjadřuje cestu srdce k odpuštění. Bolest hříchu, prosba o odpuštění, naděje na milosrdenství: to vše je vyjádřeno z pohledu věřícího, ba dokonce celého lidstva, které se ztotožňuje s Petrem. V nočních hodinách, kdy Petr prolil slzy poté, co se setkal s pohledem Ježíše, mniši modlí za svět. Proto má tato skladba zde své přirozené místo.

Je zde také improvizace pana Lopuchovského. Zde jsou jeho slova:

„Při jedné z mých návštěv mě bratr Antoine požádal, abych zahrál něco pro zvláštní příležitost. Uvažoval jsem o interpretaci skladby z klasického repertoáru pro sólovou flétnu. Ale při přípravě mi přišel na mysl hudební motiv, který mě zaujal. Rozhodl jsem se ho tedy rozvinout. Když jsem byl požádán o nahrání tohoto alba, byla volba jasná. To, co uslyšíte, je improvizace připravená na základě tohoto motivu.“

Nešpory značí konec dne, s antifonou ke svátku svatého Ondřeje a žalmem 62, responsoriem Domine, non secundum (postní doba) a Magnificatem ke svátku Proměnění Páně, vybraným pro jeho psalmodii ve čtvrtém módu, kterou považuji za obzvláště krásnou.

Kompletář začíná modlitbou inspirovanou učedníky z Emauz:

„Zůstaň s námi, Pane, už se stmívá. Ať nás tvá sláva provází naší nocí.“

Následuje žalm 133, poslední ze tří žalmů Kompletáře.

Mnišský den končí zpěvem, který je cisterciáckým mnichům nejdražší, Salve Regina, složeným pravděpodobně v 11. století blahoslaveným Hermannem z Reichenau. Jeho trojnásobná závěrečná invokace – „Ó Clemens, ó Pia, ó Dulcis Virgo Maria!“ – je tradičně připisována našemu blahoslavenému otci svatému Bernardovi.

Deska končí sonátou Michela Blaveta pro dvě flétny, kterou hraji se svým učitelem. Je lehčího ducha a má být jakousi závěrečnou dechovou pauzou, prostým hudebním momentem po modlitbě.

*

Když jsme přemýšleli o názvu této desky, nasadil se nám do hlavy název jednoho spisu otce Jérôma.

Nejsme profesionální hudebníci, ale snažíme se být „profesionály“ v bohoslužbě. S našimi skromnými prostředky usilujeme o určitou kvalitu, ne abychom potěšili lidské uši, ale abychom vzdali Bohu náležitou úctu.

Zde je výňatek z krásného textu otce Jérôma, který objasňuje smysl našeho přístupu:

„Mějte vždy před sebou, můj bratře, mnoho a rozmanité možnosti; mějte vždy otevřené cesty k pravdě, ke kráse, ke všem lidským ctnostem, k většímu množství božských milostí. A i když se vaše existence bude jevit jako neměnná, jako spoutaná v nepřekonatelné situaci, vždy si uprostřed těchto pout budete muset vytvářet nové možnosti. (…) Přítel Boží nachází záviděníhodnou mládí v tom, že vše pomíjí a ustupuje Bohu. Chci s tebou hovořit o mládí duše, jinými slovy, o vašich možnostech.

Melodie… evokující určitou svobodu, určité potěšení… Touha po správné citlivosti silně ovlivňuje současnou dobu. Slovo „melodie“ evokuje témata, která si naše paměť sama vybavuje a která s námi žijí. Melodie jsou prostředkem, kterým uchováváme vzpomínky na naše nejlepší okamžiky a kterým vyjadřujeme naše nejintimnější naděje. Mnoho lidí dlouho hledá ve svém srdci melodii, která jim vyhovuje. Šťastní lidé zpívají, než zmizí, o kráse, kterou jim život nabídl. Nešťastní lidé zpívají o radostech, po kterých marně toužili. A přítel Boží chce, aby jeho pouť doprovázela melodie, která oslavuje něco mnohem většího než jeho vlastní úspěch. Víra mu vnuká tuto melodii, která je nejhluboce lidská.

Moje melodie – melodie každého člověka, který věří v křesťanské zjevení – vyjadřuje tak či onak naději v Boha. »

Při zpěvu a hraní se jako král David z celého srdce přibližujeme k Bohu, „který rozveseluje naše mládí “ (Ad Deum qui lætificat juventutem meam – Ž 42). Deska, kterou vám představujeme, je ozvěnou této hluboké touhy našeho srdce.

Br. M.-Antonín

Sept-Fons
12 XII 2025
Panny Marie Guadalupské
Deo gratias

Obsah CD:

Matutinum a Raní chvály

1. Začátek matutin
2. „Pane, otevři mé rty“
3. Žalm invitatorní pro slavnost Nanebevzetí Panny Marie
4. Hymnus Ave maris stella
5. Benedictus pro dobu adventní

Mše svatá

6. Vstupní zpěv Salva Sancta Parens
7. Graduale Christus factus est
8. Aleluja pro 6. neděli velikonoční
9. Závěr
   J. S. Bach (1685 – 1750)
   „Allemande“ z Druhé francouzské suity pro cembalo

Intermezzo

10. J. S. Bach
    « Erbarme dich, mein Gott », árie z Matoušových pašijí
11. G. Ph. Telemann (1681 – 1767)
    Largo
    Sonáta e moll TWV 40:102, 1. věta
12. Rerum suprem in vertice
    Polyfonní zpěv ze 14. století
13. Jesu dulcis Mater bona
    Polyfonní zpěv ze 15. století
14. Veni Sancte Spiritus
    Český motet z Franusova kancionálu, 15. století
15. J. S. Bach
    IV. sonáta BWV 1032, 1. a 2. věta
16. Improvizace M. Lopuchovského

Nešpory a Kompletář

17. Žalm 62 s antifonou ke svátku sv. Ondřeje
18. Domine, non secundum
    Responsorium pro dobu postní
19. Magnificat pro svátek Proměnění Páně, 4. modus
20. Regina cœli
21. „Zůstaň s námi, Pane“
22. Žalm 133
23. Salve Regina
24. Anděl Páně – závěr kompletáře

Postludium

25. M. Blavet (1700 – 1768)
    Čtvrtá sonáta pro dvě flétny, Op. 1
    1. Andante
26. 2. Allegro
27. 3. Affettuoso
28. 4. Tempo di Minuetto
29. 5. Allegro

Celková délka: 79 min 56 s